Zajímavosti o psech

Čich

Čich je nejvyvinutější a nejvýznamnější smysl psa.
Pes má 220 miliónů čichových buněk, zatímco člověk má pouhých 5 miliónů čichových buněk. To už samo o sobě říká dost. Čichové centrum v mozku váží u psa 60 g zatím co u člověka jen 15 g a to má člověk 10x větší mozek než pes.
Uvádí se, že pes má 100 000x citlivější čich než člověk.
Obecně lze řící, že čím má pes delší čumák tím má větší plochu čichové sliznice a je to tedy lepší stopař.

Zrak

Psí oči se podobají lidským, ale jen podobají. Jsou plošší a jejich čočka nemůže zaostřovat tak dobře jako lidská, proto pravděpodobně nevidí tak ostře. Psi jsou dalekozrací, na krátké vzdálenosti vidí rozostřeně a využívají hlavně čich a hmat.
Psi stejně jako ostatní šelmy mají v oku za sítnicí odrazivou vrstvu (tapetum lucidum), která umožňuje dobré vidění i za šera a tvoří efekt zářicích očí ve tmě.
Psí oči jsou citlivější na pohy, lépe vnímají kontrast, oči mají položené více do stran, což jim umožňuje lepší periferní vidění.
Barevné vidění psů se podobá vadě vidění u lidi zvané deuteranopie. Psi totiž mají v sítnici oka pouze dva druhy světlocitlivých receptorů – čípků. Třetí, který se vyvinul u primátů a který rozlišuje červenou a oranžovou barvu, byl potřeba k rozeznávání zralých plodů, což psi nepotřebují.
Na druhou stranu, sítnice psího oka má více druhého typu fotoreceptorů ve tvaru tyčinek, které sice téměř nerozeznávají barvy, ale jsou citlivější. Psi tak dokáží rozeznat více stupňů šedi než lidé. Toto složení fotoreceptorů vzniklo proto, že vlci, ze kterých se psi vyvinuli, loví v noci a potřebují se spolehnout na citlivější zrak i při malém množství světla.

Sluch

Rozsah slyšení zdravého psa, tedy frekvenční rozsah který pes vnímá jako zvuk, je větší než u lidí, psi vnímají zvuk o kmitočtech 40 Hz až 60 000 Hz. Taktéž nižší frekvence vnímají psi citlivěji než lidé.
Sluchové schopnosti psů dále zlepšuje jejich ušní boltec, který je pohyblivý a pomáhá směrovat zvukové vlny do zvukovodu. O to se stará 17 svalů. Psí plemena se vztyčenýma ušima dokáží podvědomě napnout a částečně otočit každý z ušních boltců směrem, z kterého předpokládají šíření poslouchaného zvuku. Z toho pro psy plyne i jedna nevýhoda. Zvuky, které lidé nevnímají jako příliš intenzivní mohou psi vnímat až bolestivě (ohňostroje, výstřely, sirény, atd.). Vystavování psa takovýmto zvukům je již bráno týrání zvířat.

Psí rvačky

Soupeříci psi se spoléhají na tzv. signalizaci, kterou si psi dávají najevo podřízenost či ústup v případě konfrontace. V momentě kdy jeden pes signalizuje "vzdávám se", rvačka končí a vítěz odchází.
U psích plemen, u kterých byl tento instinkt potlačen se rozhodnutí o vítězi a poraženém rozhodne až v momentě úplného konce (pro jednoho ze psů). Pravým opakem je pak vztah těchto psů k lidem. Jednalo se o šlechtěné bojovníky, kteří soupeře svého druhu nešetřili, ale směrem k člověku se nesměli ani křivě podívat natož si na něj otevřít tlamu.

Nejstarší pes

Nejstarší vyobrazení psa nalezneme ve Španělsku na jedné z tamějších slavných nástěnných jeskynních maleb. Je stará více než 12 tisíc let.

Zvedání nožičky

Psi při močení zvedají nožičku, aby údajně ostatní psi nabyli dojmu, že značku zanechal větší pes než oni? Nevykastrovaný pes značkuje svoje teritorium zhruba 10krát častěji než kastrovaný.